Animefest pořádá každoročně webovou soutěž ve funsubování. O co jde? Dostanete krátkou ukázku z nějakéko anime v originálním znění bez titulků a vaším úkolem je vymyslet k ní co nejvtipnější český „překlad“. V podstatě čím víc se vzdálíte od původního významu, tím líp.

Letos jsem pomáhala s přípravou této soutěže, takže jsem vybírala nějaké ty soutěžní ukázky a také připravila dva příklady pro soutěžící, aby měli představu, co s tím. A o ně se s vámi dnes podělím. Aspoň mi tu zas jednou něco přibude :)

Tak to jsou ony:

Toradora

Utena

Podrobnosti o soutěži, soutěžní příspěvky a výsledky naleznete zde:

A o co že tu tedy jde?

Lusi’s Anime Chords Live je můj kanál určený pro videa k akordům, které uveřejňuji zde na stránkách. Takže si zaprvé můžete poslechnout, jak to hraji já ;o), a za druhé okoukat rytmus, fígle, hmaty, přehmaty, prostě všechno, co by vám mohlo v případě pouhého textového dokumentu být nejasné. A to je také primární účel, ke kterému byl kanál vytvořen. Časem možná přibudou i nějaká videa jiného typu, ovšem to je zatím ve hvězdách.

Prozatím zde najdete tři songy v mém podání a postupem času by měly přibývat další. S těmi, co tam jsou teď, nejsem úplně spokojená (vlastně skoro vůbec), takže ty se také jednou nejspíš dočkají lepších verzí.

Seznam:

• You Are My Love – Tsubasa Chronicle
• Itazura na Kiss – InuYasha
• Kono yume no hate made – Goro, bílý pes

Pokud vás to zaujalo, běžte se juknout a nezapomeňte mi pak dát nějaký feedback. Díky.

Jde o úvodní znělku k seriálu Goro, bílý pes (Schválně, kdopak pamatujete? ;o) – V Čechách legendární japonský seriál, v Japonsku v podstatě neznámý. Nicméně u příslušníků jisté generace u nás vyvolává nejednu nostalgickou slzu v oku.) Akordy k úvodní písni mám vymyšlené už strašně dlouho, jen ten text mi scházel. Když jsem se naposledy pouštěla do jeho hledání, nejlepší, co bylo k nalezení, byl neúplný text přepsaný z odposlechu. I za ten jsem byla tehdy vděčná. Čeho jsem si ale nevšimla, bylo, že zhruba o měsíc později se na stejně stránce objevil i celý text ^.^’

Já od té doby ale žila v přesvědčení, že nikdo neví, jak se vlastně písnička jmenuje, ani jaká jsou kompletní slova. Proto jsem na sebe byla pyšná, když jsem si na celou záležitost teď po letech vzpomněla a podařilo se mi v zákoutích japonského internetu s pomocí mé zoufale malé znalosti znaků vypátrat jak název písně, tak celý text. Bohužel jsem byla o 5 let zpožděná. Nu, stane se :D

Každopádně vám teď přináším celý text v kanji, v kaně i v českém přepisu. Navíc přihazuji bonusová videa a to nejdůlezitější – AKORDY K PÍSNI.

PŮVODNÍ ZNĚLKA:

TEXT:

この夢の果てまで

無くした愛探す人もいる
そっと胸の中  懐かしむ人たち
それぞれのYesterday

深い海よどこにいる私
誰に愛される  何になればいいの
ちっぽけな魂

And though yesterday disappeared
someday waits very near雲に流されて
And though yesterday is gone
tomorrow carries on ひたすら燃えてゆく

その翼大きく拡げて　ひたすらに
この愛を信じて
ENDLESSLY・・・

このゆめのはてまで

なくしたあい　さがすひともいる
そっとむねのなか　なつかしむひとたち
それぞれのYesterday

ふかいうよ　どこにいるわたし
だれにあいされる　なにになればいいの
ちっぽけなたましい

And though yesterday disappeared
someday waits very nearかぜにながされて
And though yesterday is gone
tomorrow carries on ひたすらもえてゆく

そのつばさおおきくひろげて　ひたすらに こ
のあいをしんじて
ENDLESSLY・・・

Kono jume no hate made

Nakušita ai  sagasu hito mo iru
Sotto mune no naka nacukašimu hitotači
Sorezore no YESTERDAY

Fukai umi jo  doko ni iru, wataši
Dare ni aisareru nani ni nareba ii no
Čippokena tamašii

AND THOUGH YESTERDAY DISSAPEARED
SOMEDAY WAITS VERY NEAR  kaze ni nagasarete
AND THOUGH YESTERDAY IS GONE 
TOMORROW CARRIES ON hitasura moete juku

Sono cubasa ookiku hirogete hitasura ni
Kono ai o šindžte
ENDLESSLY…

MÁ COVER VERZE:

Celý song si můžete poslechnout ZDE, kdyby vás zajímal i celý text, ráda dodám.

Doufám, že jsem nakonec udělala radost aspoň někomu. Hezké svátky :)

Vytvořeno na základě jednoho úžasného setkání několika freaků s jedním nejmenovaným okouzlujícím vysokým Japoncem.

Kdo ví, o co jde, ví. Někteří další si možná domyslí, ale pro všechny to budiž příkladem, jak to dopadá, když se rozhodnete realizovat kdejakou koninu, která vás napadne ^^

námět: Jarník+Lusi
text písně: Jarník+Lusi
interpretace písně: Lusi
střih: Jarník
zdroje fotek: Prasátko, Kobylka, internet :)  
v hlavních rolích: Kobylka, Ayame, vysoký Japonec, Lusi, Prasátko
hlavní hrdina: Prasátko

Heartbeat je ren’ai hra z prostředí linie hudebních her na fiktivním českém conu z naší vlastní produkce. „Naší“ míněno manga-faní – konkrétně divize M-F chix0rs, kterou jsme vytvořili speciálně pro tento účel. Tvoříme ji já, Mitsuki, Serita, Justy a n_n a naším zatím (!) jediným herním výtvorem je právě Heartbeat, který byl tvořen do soutěže na Animefest 2009.

Historie aneb Jak se to všechno semlelo

Všechno začalo právě onou animefestí soutěží. Ba ne, všechno začalo Hintzuem. A když se to vezme do hloubky, všechno vlastně začalo FestTripem.

FestTrip je ren’ai hra o cestě na Animefest, kterou v roce 2008 vytvořili ToTani kvůli ventilaci svých nevšedních nápadů a schopností a taky trochu kvůli propagaci Animefestu ;o). Zhruba o rok později je napadlo, že by mohli ponouknout k podobné sebezničující bohulibé činnosti další zoufalce mladé nadějné tvůrce, a tak vyhlásili soutěž…

Pak už to šlo ráz na ráz. Největší roli v přesvědčovacím procesu sehrál Hintzu, který rád přemlouvá lidi k různým nepravostem a Mistuki, která by takovou výzvu nejspíš nedokázala odmítnout ani bez toho přemlouvání. Nám běžným pěšákům už pak bylo vrchní vůdkyní jen suše oznámeno, že do dubna prostě vyrobíme ren’ai hru. A tak se taky stalo.

Výroba aneb Strastiplné nástrahy vývoje ren’ai hry

První brainstorming o tématu naší budoucí hry proběhl na začátku listopadu na M-F výletě do Krakowa, kterého jsme se účastnili já, Mistuki, Serita a Ledman, který se sice původně snažil svými nápady přispět do našeho myšlenkového toku, ale když zjistil, že „stejně pořád meleme to samý“, své pokusy vzdal. S myšlenkou, že by se to celé mělo odehrávat v prostředí hudebních her, se odmítl ztotožnit a dál už se tedy do vývoje nezapojoval. Některé jeho nápady ale nejsou zapomenuty a možná na ně dojde v některé z dalších her, jestli se k něčemu takovému někdy dokopeme.

Další malý krok na cestě k výrobě hry jsme provedli na Akiconu 2008, kdy jsme během jedné noci navrhli základní charakteristiky všech hlavních postav. Už si ani nepamatuji, kdo všechno u toho byl, ale mám pocit, že nám pomáhalo i několik kolemjdoucích.

Pak se poměrně dlouho nic nedělo, až jsme si jednoho dne někdy začátkem února uvědomili, jaká enormní spousta práce nás ještě čeká a že jestli nezačneme hned, nemáme šanci to stihnout.

A tak začal mnohatýdenní maraton pořádné práce na hře. Ve srovnání třeba s Mitsuki, která tomu musela obětovat nejvíc času, jsem toho zas tolik nedělala, ale stejně jsem strávila hodiny kreslením, překreslováním, scanováním, čištěním, dohadováním a předěláváním. Holky zase probděly pár nocí nad scénářem, Seritka vyhledávala právní záležitosti a hudbu, Mitsuki si veeeelice dlouho užívala programováním a další drobné úkoly nám všem zabraly notnou část volného času.

Později pak přišlo nekonečné testování, upozorňování na chyby a čelení ošklivým pohledům a poznámkám zbytku týmu za to, že jsem tam „ už zase něco našla“. Ale stálo to za to. Žádné zásadní chyby ve hře nezůstaly a přestože poslední dny byly poněkud hektické, zvládly jsme odevzdat v termínu.

Výsledek aneb Co je tedy ten Heartbeat zač

Co z toho všeho vylezlo je, jak už bylo zmíněno, ren’ai hra, což je zjednodušeně něco jako zvizualizovaný gamebook zaměřený na balení holek :) Pamětníkům tento typ her zase může připomínat kinoautomat. Procházíte příběhem hlavního hrdiny a čas od času rozhodnete, jak se zachovat. Prevntivně vás ale musím varovat, že většinu hry čtete a klikáte, takže pokud jednu z těchto činností nemáte rádi, od ren‘ai her asi rovnou ruce pryč. Heartbeat ovšem obsahuje jedno bonusové interaktivní překvapení, na které v běžných ren’ai nenarazíte, tak se těšte!

Naše hra vypráví příběh Tomáše, běžného středoškoláka tajně zamilovaného do své spolužačky, kterému když se naskytne příležitost strávit s ní víkend na nějaké jemu neznámé akci, neváhá a rozhodne, že takovou šanci nemůže promarnit, ať už ho tam čeká cokoliv. A ono ho tam opravdu čeká něco, co si nepředstavoval ani v nejdivočejších snech a na co ještě dlouho nezapomene…

Byli jste už někdy na nějakém conu? ;o) Tak si představte, jak takové prostředí může působit na člověka, který se předtím nikdy s ničím podobným nesetkal, ale kvůli své lásce je ochotný tam vydržet. A právě o tom je Heartbeat. Tam, kde FestTrip končí, my začínáme.
Výsledné veledílko má 1202 screenů, které dohromady obsahují 15227 slov, což je průměrně 12.7 slov na screen.Dále tu najdete 5 možností rozhodování a odhadovaná průměrná herní doba je hodina a půl. Na tento výsledek svého půlročního snažení jsme patřičně hrdí.

Soutěže a ocenění aneb Líbilo se to aspoň někomu?

Heartbeat byl tvořen výhradně pro soutěž Animefestu, tak jsme samozřejmě napjatě očekávali výsledky. A světe div se, u diváků to vyhrál! Ještě jednou děkujeme všem, kdo pro nás hlasovali!

U odborné poroty ale propadl. A důvod? Příliš úzká cílová skupina. S tím se nedá než souhlasit. Heartbeat je úzce zaměřen, spousta vtipů nezasvěcený člověk nepochopí, ale takový byl plán od počátku. Jen jsme jaksi od počátku nepočítali s tím, že hry budou odborně hodnotit „profesionální herní recenzenti“, kteří do naší cílovky samozřejmě tak úplně nespadají ^.^‘ Ale v pravidlech soutěže to údajně bylo uvedené už od začátku, takže je to naše blbost.

Ale i tak jsme rádi, že jsme hru udělali, jakou jsme ji udělali a ještě radši, že si své hráče stejně nakonec našla : )

Ještě jsme zkusili štěstí v soutěži festovních přívěsků. Bojovat jsme poslali návrh s Kae-chan a Kotětem, protože mezi námi a testovacími hráči byli nejoblíbenější a očekávali jsme, že si je oblíbí i veřejnost. Leč stala se taková nemilá věc, že kvůli posunutí termínu zveřejnění her milá veřejnost ty postavy v době hlasování o přívěscích ještě ani pořádně znát nemohla a bez kontextu holt neměly šanci. Ale my jsme si je mohli aspoň nechat vyrobit jako odměnu za účast, takže je máme aspoň pro sebe. Kekeke ^^

Recenze aneb Škoda mluvit

Recenze soutěžních her na Freehrách jsou kapitola sama pro sebe. V danou chvíli mě celá ta věc dost rozčílila, pak jsem se s realitou smířila a rozhodla se, že už se k tomu nemá smysl vůbec vracet a nějak vyjadřovat. Když už ale píšu takhle komplexní článek, nedá mi to a pár slov jim ještě věnuji.

Jednou z „odměn“ pro zúčastněné hry měly být jejich profesionální recenze, které se měly objevit na serveru Doupe.cz. Z toho jsme samozřejmě měli nejdřív hroznou radost a nemohli jsme se dočkat, až recenze na NAŠI hru vyjde někde mezi ostatními regulérními hrami na Doupěti. Jenže ouha. Recenze nakonec vyšly později, na serveru FreeHry a o jejich „profesionalitě“ se dá taky značně pochybovat. Jednoduše toto řešení nebylo úplně šťastné.

Čtyři z pěti her hodnotila paní slečna šéfredaktorka, která se nestydí přiznat, že ren’ai hry ráda nemá a podle toho vypadají i její recenze. Všem hrám vyčítá základní devizy ren’ai her – že se tam jen kliká a člověk u nich musí *ČÍST*. Což sice pravda je, ale kritizovat ren’ai hru, za to že je ren’ai hrou, obzvláště jsem-li recenzentka příspěvků ze soutěže ve výrobě ren’ai her, mi přijde celkem absurdní. A to ještě musím podotknout, že jiné soutěžní hry v těch recenzích utrpěly mnohem víc než ta naše. Paní Slečna šéfredaktorka se sice zjevně snažila svou nechuť překousnout a napsat recenze alespoň trochu lichotivě, ale některé hry ani nedohrála nebo možná nedokázala dohrát a následně jim pak připisuje nesmyslné nedostatky (třeba, že by si Enmaku zasloužilo druhou linii, kterou hra samozřejmě má). Vrcholem všeho je pak poslední soutěžní hra, která ač v soutěži samotné celkem propadla, vyfasovala jiného recenzenta a tak se procentním hodnocením vyhoupla na špičku. Gratuluji :D

Ale je pravda, že nad recenzemi serveru, kde jedny z nejlepších redakčních i diváckých hodnocení mají kupříkladu hry typu SuperMegaHentaiSlideshow (které mají určitě mnohem víc akce a interakce než ty naše XD), se opravdu nemá cenu rozčilovat. Já už svůj vztek právě definitivně vyventilovala a vše je zapomenuto : )

Download aneb Dost už keců, chceme linky

Když už jste dočetli až sem, je tu pro vás zasloužená odměna. Pokud vás naše hra ještě pořád zajímá a chcete si ji konečně i zahrát, odkazy na stažení najdete zde:

HEARTBEAT DOWNLOAD

Další informace o nás a Heartbeatu hledejte na chixOrs blogu.

Díky za vaši přízeň!

A je to (znovu) tady! Jedinečná možnost stáhnout (a zahrát) si můj první (a poslední) vlastnoruční simfile pro ITG/Stepmanii ^__^

Obsahuje tři stepcharty k extrémně šílenému songu jménem Fuzzy Fuzzy Cute Cute. Pokud vás neodradil název, podívejte se pro jistotu ještě na tohle video, abyste věděli, co vás čeká ;o). Tvořila jsem ho jednak jako poctu Parrymu Grippovi (o kterém mám v plánu v budoucnu taky napsat aspoň malý článek), ale hlavně, abych si dokázala, že to jde. Výrobní proces probíhal většinu času metodou pokus-omyl v editoru Stepmanie, ale mě to prostě bavilo a něco z toho nakonec i vylezlo. A na ten výsledek jsem docela hrdá.

Ke stažení vám předkládám zbrusu novou verzi. Rozdíl oproti té původní je hlavně v tom, že jsem hudbu překonvertovala do .ogg, takže by to mělo jít bez problému spustit i v ITG. Pak jsem ještě o malinko posunula offset, ale pořád si nejsem jistá, jestli už to sedí úplně přesně. Potřebuji i vaše názory! Jako vždy všechny nápady a připomínky uvítám.

Ještě pár slov k jednotlivým obtížnostem, než se pustíte do hraní:

EASY: 3 – Určené pro začátečníky. Snažila jsem se ho udělat tak, aby to neměl problém zaskákat nikdo, kdo už na ddr někdy stál. Vycházela jsem z toho, že mě jako začátečníka dost bavily skoky, takže jich tam najdete přiměřené množství.

MEDIUM: 5 – Tenhle stepchart jsem dělala jako první a od začátku jsem měla v hlavě, jak přesně by měl vypadat. Žádné zákeřnosti a záludnosti, prostě příjemný na zaskákání. Na konci na vás čeká jedna dobrovolná skákací otočka.

HARD: 8 – Na tomhle jsem se nejvíc vyblbla. Jak mě nakopnul jeden kamarád: „Když už dělám vlastní simfile, tak ať to stojí za to, ne?“ ;o) Dočkáte se tedy tlapkání rukama, potkáte několik čtvrtek a číhají na vás i dvě pořádné otočky (+ jednu bonusová skákací). Všechno ale v tempu a souslednosti, která by měla jít v pohodě stíhat. Tedy aspoň mně to jde, ale sama to posoudit nemůžu. Uvidím, jak to půjde vám…

ENJOY!